Dary
Možná nás čas od času napadne otázka, zda máme ve svém životě nějaké obdarování, zda jsme dostali do vínku nějaký dar. Mám nějaký dar, kterým mohu druhým pomáhat? Ano, milý čtenáři, máš! Každý má od Pána Boha své obdarování. Jde jen o “maličkost”, o to, zda toto své obdarování využijeme a zhodnotíme nebo zda jej promrháme a poztrácíme. Problém života není v tom, že by Pán Bůh dary nedával nebo dávat nechtěl, ale v tom, že jsme příliš pohodlní na to, abychom svá obdarování používali. Máme dary, máme své hřivny, co s nimi však děláme? Ukrýváme je do šátku, zakopáváme do země, aby nám je nikdo nevzal nebo je používáme ke zbohacení života svého i druhých? Milí přátelé, Bůh po celé věky hledá člověka, hledá Tebe i mne! Ne proto, aby nás vlastnil nebo snad dokonce ovládal, ale proto, aby nám dal život, své obdarování, aby nám svěřil své bohatství k tomu, abychom z tohoto bohatství mohli rozdávat druhým. Bůh nechce být milován z donucení, Bůh nechce být milován proto, že lidé nemohou jinak, nechce, aby mu lidé sloužili proto, že nemají na vybranou. On to tak nedělá. Chce člověka, touží po něm, hledá ho – hledá ho pro lásku, pro obdarování. Bůh člověka hledá proto, že nám chce něco dát, že nás chce obdarovat, že nám chce svěřit úžasné věci. Bůh chce dát svou lásku druhým skrze tebe. Ten největší dar, který nám Bůh dal, je Pán Ježíš Kristus sám. Milý čtenáři, máš-li jej, pak máš vše potřebné k životu a za čas zjistíš, že je ve tvém životě také množství ostatních darů a dárků, které se neustále obnovují a rozhojňují paradoxně právě tím, že jsme ochotni je používat a zbohacovat jimi druhé.
Možná nás čas od času napadne otázka, zda máme ve svém životě nějaké obdarování, zda jsme dostali do vínku nějaký dar. Mám nějaký dar, kterým mohu druhým pomáhat? Ano, milý čtenáři, máš! Každý má od Pána Boha své obdarování. Jde jen o “maličkost”, o to, zda toto své obdarování využijeme a zhodnotíme nebo zda jej promrháme a poztrácíme. Problém života není v tom, že by Pán Bůh dary nedával nebo dávat nechtěl, ale v tom, že jsme příliš pohodlní na to, abychom svá obdarování používali. Máme dary, máme své hřivny, co s nimi však děláme? Ukrýváme je do šátku, zakopáváme do země, aby nám je nikdo nevzal nebo je používáme ke zbohacení života svého i druhých? Milí přátelé, Bůh po celé věky hledá člověka, hledá Tebe i mne! Ne proto, aby nás vlastnil nebo snad dokonce ovládal, ale proto, aby nám dal život, své obdarování, aby nám svěřil své bohatství k tomu, abychom z tohoto bohatství mohli rozdávat druhým. Bůh nechce být milován z donucení, Bůh nechce být milován proto, že lidé nemohou jinak, nechce, aby mu lidé sloužili proto, že nemají na vybranou. On to tak nedělá. Chce člověka, touží po něm, hledá ho – hledá ho pro lásku, pro obdarování. Bůh člověka hledá proto, že nám chce něco dát, že nás chce obdarovat, že nám chce svěřit úžasné věci. Bůh chce dát svou lásku druhým skrze tebe. Ten největší dar, který nám Bůh dal, je Pán Ježíš Kristus sám. Milý čtenáři, máš-li jej, pak máš vše potřebné k životu a za čas zjistíš, že je ve tvém životě také množství ostatních darů a dárků, které se neustále obnovují a rozhojňují paradoxně právě tím, že jsme ochotni je používat a zbohacovat jimi druhé.
Jiří Malý